Když už se sdílí videa o tom, jak nás ničí plasty, ráda bych poukázala na taktéž aktuální problém - další způsob devastace planety.
... Kdo mě osobně zná, tak moc dobře ví, jak se stravuji a že poctivě čtu složení, než si něco rozhodnu vůbec vhodit do nákupního košíku. Mnozí se mi smějete. Shazujete mě, protože ani nepřemýšlíte, proč to vlastně dělám. Tady nejde jenom o mé tělo a zdraví.
O tomto tématu jsem jednou prezentovala ve škole, avšak v té době jsem o tom nebyla ještě tolik informována. A víte o co se jedná? Ano, palmový olej, palmový tuk, „palmáč“, říkejte si tomu, jak chcete.
Takže schválně, kdo z vás čte složení potravin? Zajímá vás, co do svého těla dostáváte? Hodně z vás argumentují tím, že není čas číst složení. Je vážně takový problém věnovat pár vteřin navíc k tomu, abyste si přečetli jeden odstavec? „Palmáč je přece všude, tomu se nevyhneš“. Tak to je teda omyl! Palmáč všude opravdu není! Stačí číst a zajímat se o složení výrobků. Dá se mu vyhýbat a to tak jednoduše! Jenže je těžké vyjít z toho pohodlí, nejspíše. „Jeden člověk nic nezmůže“. To bude pravda, pakliže si tuto hloupou větu opakují miliony lidí... Jeden člověk může změnit ledacos. Stačí chtít. Co se týče dopadu na lidské tělo - to ještě není tak hrozné.
Jde tady o důsledky výroby a produkce tohoto oleje - ta už nevratně poškodila pralesy v Malajsii a Indonésii a palmové společnosti se postupně přesouvají i do zemí rovníkové Afriky a Latinské Ameriky.
Jak vznikají tyto plantáže?
Zjednodušeně asi takto: Společnost se rozhodne vyrejžovat co nejvíc peněz. Tak vrazí na místo, kde i tamním obyvatelům bez svolení ukradne jejich území. Vykací či vypálí prales a tím zlikviduje domovinu mnoha druhům živočichů, avšak co je možná ještě horší, zdevastuje výjimečné a rozmanité druhy rostlinstva. Na místě vysazí co nejvíc palem. Ta si tam roste a roste... Životnost je cca 20 - 30 let. A co se stane po této době? Půda je tak extrémně znehodnocena, že už je takřka nemožné, aby tam mohlo cokoliv dalšího růst. A tak se celý proces opakuje, vykací se další a další pralesy, ukradne se další a další území, pozabíjí se živočichové - například ohrožené druhý jako je orangutan, tygři, outloni a mnozí další. Společnosti často tato zvířata vraždí vlastníma rukama.
Tyto plantáže se také postřikují různými chemikáliemi. V období dešťů tyto chemikálie stékají do řek. Do řek, na které jsou obyvatelé dotčených zemí závislí. Často jsou odkázání na rybolov a díky těmto vlivům všechny ryby postupně umírají. Když jsou povodně, zničí to i jejich zemědělskou půdu, pokud jim nebyla odcizena. Často se v té vodě také myjí, perou prádlo a tak začnou mít vyrážky a z toho možné záněty, infekce.
Pokud jste lhostejní vůči jim, budete lhostejní i vůči sobě?
Devastace pralesů způsobuje globální oteplování a to tím, že vypalováním pralesů vzniká nadmíra oxidu uhličitého, jenž způsobuje zvýšení mořské hladiny a posunutí klimatických zón.
Dochází k roztržení ekologického cyklu.
Chcete čísla?
Každoročně ubývá kolem 30 milionů hektarů deštných pralesů.
Již bylo zničeno až 80% pralesů. A stále to pokračuje.
Mohla bych tady vypisovat mnohé další důsledky... To už je ale jen na vás. Budete se pořád smát? Budete lhostejní? Nebo se alespoň zamyslíte?
I kdyby tento jediný článek měl změnit jednoho člověka, splnilo to svůj účel.
Děkuji, pokud jste to dočetli až do tohoto bodu. :)
**
(Mimochodem, nepíšu to jen tak, opravdu hodně lidí se mi často směje a já bych jim ráda vysvětlila touto cestou význam mého jednání.)
... Kdo mě osobně zná, tak moc dobře ví, jak se stravuji a že poctivě čtu složení, než si něco rozhodnu vůbec vhodit do nákupního košíku. Mnozí se mi smějete. Shazujete mě, protože ani nepřemýšlíte, proč to vlastně dělám. Tady nejde jenom o mé tělo a zdraví.
O tomto tématu jsem jednou prezentovala ve škole, avšak v té době jsem o tom nebyla ještě tolik informována. A víte o co se jedná? Ano, palmový olej, palmový tuk, „palmáč“, říkejte si tomu, jak chcete.
Takže schválně, kdo z vás čte složení potravin? Zajímá vás, co do svého těla dostáváte? Hodně z vás argumentují tím, že není čas číst složení. Je vážně takový problém věnovat pár vteřin navíc k tomu, abyste si přečetli jeden odstavec? „Palmáč je přece všude, tomu se nevyhneš“. Tak to je teda omyl! Palmáč všude opravdu není! Stačí číst a zajímat se o složení výrobků. Dá se mu vyhýbat a to tak jednoduše! Jenže je těžké vyjít z toho pohodlí, nejspíše. „Jeden člověk nic nezmůže“. To bude pravda, pakliže si tuto hloupou větu opakují miliony lidí... Jeden člověk může změnit ledacos. Stačí chtít. Co se týče dopadu na lidské tělo - to ještě není tak hrozné.
Jde tady o důsledky výroby a produkce tohoto oleje - ta už nevratně poškodila pralesy v Malajsii a Indonésii a palmové společnosti se postupně přesouvají i do zemí rovníkové Afriky a Latinské Ameriky.
Jak vznikají tyto plantáže?
Zjednodušeně asi takto: Společnost se rozhodne vyrejžovat co nejvíc peněz. Tak vrazí na místo, kde i tamním obyvatelům bez svolení ukradne jejich území. Vykací či vypálí prales a tím zlikviduje domovinu mnoha druhům živočichů, avšak co je možná ještě horší, zdevastuje výjimečné a rozmanité druhy rostlinstva. Na místě vysazí co nejvíc palem. Ta si tam roste a roste... Životnost je cca 20 - 30 let. A co se stane po této době? Půda je tak extrémně znehodnocena, že už je takřka nemožné, aby tam mohlo cokoliv dalšího růst. A tak se celý proces opakuje, vykací se další a další pralesy, ukradne se další a další území, pozabíjí se živočichové - například ohrožené druhý jako je orangutan, tygři, outloni a mnozí další. Společnosti často tato zvířata vraždí vlastníma rukama.
Tyto plantáže se také postřikují různými chemikáliemi. V období dešťů tyto chemikálie stékají do řek. Do řek, na které jsou obyvatelé dotčených zemí závislí. Často jsou odkázání na rybolov a díky těmto vlivům všechny ryby postupně umírají. Když jsou povodně, zničí to i jejich zemědělskou půdu, pokud jim nebyla odcizena. Často se v té vodě také myjí, perou prádlo a tak začnou mít vyrážky a z toho možné záněty, infekce.
Pokud jste lhostejní vůči jim, budete lhostejní i vůči sobě?
Devastace pralesů způsobuje globální oteplování a to tím, že vypalováním pralesů vzniká nadmíra oxidu uhličitého, jenž způsobuje zvýšení mořské hladiny a posunutí klimatických zón.
Dochází k roztržení ekologického cyklu.
Chcete čísla?
Každoročně ubývá kolem 30 milionů hektarů deštných pralesů.
Již bylo zničeno až 80% pralesů. A stále to pokračuje.
Mohla bych tady vypisovat mnohé další důsledky... To už je ale jen na vás. Budete se pořád smát? Budete lhostejní? Nebo se alespoň zamyslíte?
I kdyby tento jediný článek měl změnit jednoho člověka, splnilo to svůj účel.
Děkuji, pokud jste to dočetli až do tohoto bodu. :)
**
(Mimochodem, nepíšu to jen tak, opravdu hodně lidí se mi často směje a já bych jim ráda vysvětlila touto cestou význam mého jednání.)
Comments
Post a Comment