Luna.

Ach
magická luna
neskutečně skutečná
v nekonečné temnotě zahalená
osamělá, přec hvězdami obklopená
zřím ji, když černo černá tma mě objímá
jsem oslepena
jako by přehnané paprsky slunce
vypálily nekonečnou tmu
a v duchu nočního rytmu
tančím v poutech děsíce
na odvrácené straně Měsíce
básnicky svůdný valčík
s měsíčním prachem motajíce
v mysli, která skýtá sílu
zatančit rozvernou sambu

jsem růže uvadlá
chladem a tmou prochřadlá
chemikáliemi obživlá
změť prachu
mrtvolnosti pachu
tlející v hrobě
tváří v tvář své vlastní zlobě

a na viditelné straně Měsíce
v mysli vězíce
vracím se k sobě
strana, kterou vidí každý
než ji někdo zavraždí
tajemná a mystická
světu nakloněná
tak trochu extremistická
oslňující záře
líbající tvoje jemné tváře

Měsíc na obloze
rychlost času připomínajíce
v nitru pokaždé v jiné poloze
lidé dvojí tváře
temnou stranu skrývajíce
nemá to cenu
dobro a zlo
světlo a tma
Měsíc a Slunce
rovnováha
ve všem kolem
v tobě a mně -